Köenig Ludwig lauf aneb jak bylo všechno špatně

22.02.2012 11:57

Tak nějak jsem se už předem necítil dobře, zůstala mi únava z Marcialongy, venku kosa, že se lámali lyže v zatáčce, ale rozkaz zněl jasně - jedeme bojovat. Takže jsem ráno vstal, šel pro auto, abych zajel do banky pro prachy a ono už tak nějak nestartovalo. Jo minus 25°C bylo i na Bohouška moc. Tak jsme obvolal asi 10 servisů, všude se mi vysmáli, že to dřív jak večer nebude, tak jsem zavolal Pedra, kterej čekal v Bedřichově, ať pro mě přijede, s nim jsme jeli do Liberce k našim, kde jsem si od nich půjčil auto, pak jeli znovu do Bedřichova pro servisní věci (mimo jiné jsme tam samozřejmě nechali jedny lyže), znovu do Jablonce pro mé věci a pak směr Praha. Cestou jsme vyzvedli Beryho v Rychnově a přemluvili přehodného Báťu, který nám byl ochoten zapůjčit auto na další cestu. Inu, jsme to všechno přeházeli a jeli z Říčan zpět na Čerňák vyzvednout ještě Honzu s Mírou. No prostě klasická komedie. Výhodou bylo, že Báťovo autíčko mělo zabudované dývko, takže kluci na pumpě nakoupili filmy a cesta lépe ubíhala. Ani se neptejte, o čem to bylo, já naštěstí řídil, ale vím, že tam hráli dvě sestřičky a jeden doktor. Namísto plánovaných 14:00 jsme dojeli ve 20:00 do ubytka kousek od startu hned na trati, co sehnal narychlo francesco. Večer jsme udělali ještě z kanclu pana domácího servisní buňku a šlo se na kutě.

Sobotní ráno bylo přísné, minus 24°C a ne a ne se oteplit. Odvezl jsem Kačku s Honzou na start, chvilku jim pofandil a jel pro kluky, že pojedeme lyžovat, ale ono nám zase zamrzlo auto, tak jsme nejeli nikam. Naštěstí druhé jelo, tak jsme sjeli pro Kačku s Honzou, kteří srdnatě bojovali s mrazem, ale Kačka zamrzla energie v těle a Honzovi omrzl prst tak silně, že ho měl v tu chvíli asi tak 2x větší něž pěst. No nic, vrátili jsme se zpátky na barák, šli se projet na lyže, na véču a šly se připravovat lyže na závod. Já se odhlásil, francesco taky a s Kačkou a Honzou odjeli raději domů. Není nad to, když v teamu převládá optimismus. Ještě že Tomas byl v pohodě a držel nás nad vodou. Také se povedlo přes kabely rozchodit auto a schovat ho na noc do stodoly. Namazali jsme SkiGo LF green a graphite, na to M+Briko HP3 blue a na SkiGo C105, jako tuhé Rex Powergrip green, na to pak Rex proline green a Vauti orange.

Neděle byla stejná jako sobota, kosa jak z losa, tak jsme přejeli na start, kterej Míra málem zaspal v Toitoice, já si dal sprinty mezi všema z teamu, abych vybral bundy, do toho oblékal Standu do čísla a se startovním výstřelem se čekalo jen na mě, až od Standy vyběhnu mimo startovní prostor. Kluci odstartovali i přes -24,6 °C (v televizi říkali, že bylo jen -18°C, takže se jet může). Všechny, co jeli, obdivuju, já bych zmrznul za živa, i přes tu mocnou vrstvu tuku, kterou jsem si pro letošek na obranu nechal přišít. Makali kluci pěkně, já se snažil je občerstvovat co to dá, takže jsem celej den přebíhal a přejížděl, abych stíhal všechny, což při občerstvování i Standy a Tomase nebylo úplně jednoduché. Nakonec se to myslim vše povedlo a všichni si zajeli moc pěkné výsledky. Jenom škoda, že nám Romik zase rozštípal obě hole na padrť, pač ho to na trati očividně rozhodilo, ale nevykašlal se na to a to se cení. Jinak se s tim všichni popasovali na jedničku, jako vždy spolehlivě letěl Tomas, letos konečně už i Pedro, Petr s Lukášem se taky nenechali zahambit, náš budoucí člen Bery do toho taky pěkně řezal a Míra se rozhodl vstoupit mezi lyžařskou elitu. No, očima šéfa - velká spokojenost. Dali jsme jídlo a za mohutných oslav se vydali zpět k domovu. Tentokráte už bez větších komplikací.

 

23 km volně - 17. Kateřina Moravcová - 1:20

50 km volně - 15. Jan Kalvoda - 3:03

50 km klasicky    - 45. Tomáš Jakoubek - 2:27

                        - 84. Petr Jiran - 2:43

                        - 92. Petr Lukosz - 2:46

                        - 167. Lukáš Tichý - 3:00

                        - 298. David Beránek - 3:17

                        - 567. Roman Malivánek - 3:45

                        - 575. Bohumír Kovář - 3:45